|
|
"Instagramovatelná" Itálie: Hyperreálné fotografie na sociální síti
Uhrová, Michaela ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
"Instagramovatelná" Itálie yperreálné fotografie na sociální síti Diplomová práce věnuje čnosti a retušované digitální stovatelské fotografie na sociální síti Instagram. Uživatelé sociální sítě formují řadu simulací zapříčiňují posun významů v pomocí předdefinovaných filtrů, mas a další postprodukční ými transformují interpretaci reality do té míry, až v konečném důsledku vytvářejí oslovný význam ve sdělení vždy doprovází také konotativní promluva, přičemž obě složky sdělení není možné oddělit. V mnoha případech konotaci do vizuálního obsahu vkládají právě sami tvůrci, aby dosáhli svého záměru. analytické část této práce zaměř vybrané "instagramovatelné" cestovatelské které zásahy do obrazu a nabalováním dalších významů a kontextů postupně ztrácí spojení s prvního řádu Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem je budována hyperrealita v konkrétní cestovatelských fotografiích, které blogeři sdílí se vlastně žádá od cestovatelské fotografie sdílené na sociální síti líčová slova:
|
|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
|
|
Gender a média v éře postmodernity: Odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu. V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie, řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmů z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této diplomové práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblasti sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
|
|
|
Myth in American Advertising after 1945
Linhart, Marek ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce je vystavěna jako komplexní analýza reklamního diskurzu v rámci jistých předem definovaných parametrů; konkrétně jde o americkou tištěnou reklamu po roce 1945. Reklama je zde chápána jako typ jazyka, jehož hlavní sémiotickou jednotkou je jistá forma Barthesovského mýtu, od reality odtržená superstruktura přesahující de Saussurovu teorii znaku. Jádrem této práce je diachronická analýza vývoje struktury těchto mýtů, jejich komunikační funkce a v neposlední řadě jejich role jednak jako odrazu, tak i strůjce celé škály strereotypů, přerodů, hodnotových žebříčků či axiomatických pravd zakořeněných v kolektivním vědomí americké společnosti. Primárním zdrojem pro tuto analýzu jsou pak jednotlivé reklamy, pečlivě vybrány buď jako primární reprezentativní vzorky, nebo jako vzorky mající vliv a význam na poli reklamního průmyslu. Teoretická kostra práce spočívá především v Marxově chápání komodity jako jistého druhu fetiše, Barthsově popisu struktury a společenské funkce mýtu, Baudrillardových a Debordových teoriích týkajících se společnosti spektáklu, vlády simulaker či konceptu hyperreálna, Benjaminově rozboru jedinečnosti zobrazení a jeho aury, a konečně McLuhanově podrobném rozboru sémiotiky reklamy. Mimoto se práce dle potřeby opírá i o teorie nespadající striktně do oboru lingvistiky,...
|
|
|
Problematika vizuálního vnímání v díle Reného Magritta
VANDERKOVÁ, Andrea
Tato práce poskytuje podrobnou analýzu tří děl Reného Magritta na myšlenkovém pozadí studií vizuální kultury a sémiotiky. Vzhledem k tomu, že se tyto disciplíny na našem území teprve etablují, je první část práce věnována vytvoření teoretického rámce, pro interpretaci Magrittových děl. Kromě této části, věnované obecně problematice lidského vnímání obrazů, se předložená práce věnuje jednak dynamice vztahu slova a obrazu, která ovlivnila Magrittovo dílo, a jednak samotné interpretaci vybraných děl. Na základě interpretace Magrittových děl se snažím osvětlit způsob, jakým si vytváříme názor na zobrazení a jak hodnotíme okolní svět skrze ně.
|
|
|
Rétorika obrazu v současných médiích
OPATRNÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se věnuje především moderním mýtům a rétorice obrazu tak, jak je představuje ve své teorii Roland Barthes. Barthesovy úvahy jsou podpořeny myšlenkami Jeana Baudrillarda, který k moderním médiím přistupuje velmi podobně, ale používá své pojmy simulakrum a hyperrealita. Trochu jiný pohled na média zastává Marshall McLuhan ve své teorii o horkých a chladných médiích. Všechny teorie jsou v rámci této práce aplikovány na konkrétní vizuální sdělení.
|
|
|
Návrat do lůna kmene: Tendence v současné kultuře
Dvořák, Jan ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Michel Maffesoli a Zygmunt Bauman přisuzují (neo-)nomádovi rysy Benjaminova flanéra, obzvláště jeho "flanérský" pohled a jeho vztah ke zboží. V konceptu nomáda však tyto rysy dostávají specifickou povahu - v oblasti módy dělají z nomáda spíše migranta, který tvořivě pracuje s vanitas. Nomád, cestující flanér, má podobu cizince-hosta a stává se turistou, jenž se dobrovolně ztrácí ve městě a nechává se překvapovat nenadálými setkáními. Turistův vztah ke vzpomínkám by bylo možné popsat skrze Benjaminův popis mémoire involontaire jako oživené (barthesovské) punctum. Turista si připravuje vzpomínky jako krásně upadající ruiny. Jeho zhmotněné vzpomínky dostávají podobu suvenýrů. Suvenýr tedy není jen reprodukovaná moduritová Eiffelova věž, ale je to i magický předmět. Pokud Benjamin mluví o upadání aury, má na mysli především auru kolektivní. Ta možná mizí, ale místo ní přichází privátní aura, jež z věcí dělá talismany znovuzakouzlující svět. Éra postmechanické reprodukce ukazuje, že kromě mechanické reprodukce lze reprodukovat i biologicky: vzniká kutilský remix. Suvenýry sklesávají do podoby homogenního haraburdí. Zde se projevuje základní postmoderní forma proměny: recyklace. Tuto proměnu lze nakonec využít při analýze proměny usedlíka v nomáda, termínů Gillese Deleuze a Félixe Guattariho, jež funguje jako...
|
|
|
Virtualita a konstrukce nové vizuality
Hunčovská, Hana ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Černý, Vladimír (oponent)
Předkládaná diplomová práce řeší problém specifických virtuálních zobrazovacích metod a jejich vlivu na konstrukci nové vizuality. Cílem práce je na příkladu digitálních obrazů z oblasti současné medicíny ukázat, jak počítačové simulace a vizualizace proměňují naše vnímání skutečnosti a způsoby našeho nahlížení na svět. V současnosti nejsou výjimkou skeptické teorie týkající se zapojení nových počítačových technologií do oblasti lidského vědění. V této práci se proto budeme věnovat otázce typu vědění, jež nám virtuální vizualizace skutečnosti poskytují, a budeme se snažit dokázat, že virtuální simulace nemusí být pro člověka hrozbou, ale naopak, že rozvíjením vizuální imaginace podporují nový typ poznání, jež přispívá k nové tvořivosti. V práci využijeme poznatků z oblasti teorie nových médií (P. Lévy), teorie vizuality (N. Bryson) a filozofie postmoderny (G. Deleuze). Klíčové pojmy Lineární perspektiva, logika databáze, narativ, rizoma, simulace, simulakrum, vidění, virtualita, vizualita, vizualizace, vizuální režim
|
|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
|
|
Myth in American Advertising after 1945
Linhart, Marek ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce je vystavěna jako komplexní analýza reklamního diskurzu v rámci jistých předem definovaných parametrů; konkrétně jde o americkou tištěnou reklamu po roce 1945. Reklama je zde chápána jako typ jazyka, jehož hlavní sémiotickou jednotkou je jistá forma Barthesovského mýtu, od reality odtržená superstruktura přesahující de Saussurovu teorii znaku. Jádrem této práce je diachronická analýza vývoje struktury těchto mýtů, jejich komunikační funkce a v neposlední řadě jejich role jednak jako odrazu, tak i strůjce celé škály strereotypů, přerodů, hodnotových žebříčků či axiomatických pravd zakořeněných v kolektivním vědomí americké společnosti. Primárním zdrojem pro tuto analýzu jsou pak jednotlivé reklamy, pečlivě vybrány buď jako primární reprezentativní vzorky, nebo jako vzorky mající vliv a význam na poli reklamního průmyslu. Teoretická kostra práce spočívá především v Marxově chápání komodity jako jistého druhu fetiše, Barthsově popisu struktury a společenské funkce mýtu, Baudrillardových a Debordových teoriích týkajících se společnosti spektáklu, vlády simulaker či konceptu hyperreálna, Benjaminově rozboru jedinečnosti zobrazení a jeho aury, a konečně McLuhanově podrobném rozboru sémiotiky reklamy. Mimoto se práce dle potřeby opírá i o teorie nespadající striktně do oboru lingvistiky,...
|
host ::
RSS.